Výstupy 3. ročníku konference (2024)

Tisková zpráva

KONFERENCE POJMENOVALA BRZDY PROSAZOVÁNÍ KVALITNÍ ARCHITEKTURY A ZMAPOVALA EKOLOGICKÉ VÝZVY PRO URBANISMUS A DEVELOPMENT

(Olomouc, 27. května 2024) Třetí ročník urbanistické konference Olomouc mezi minulostí a budoucností se zabýval tématy prosazování kvalitní autorské architektury v obtížném byrokratickém prostředí v ČR a ekologickými výzvami, které stojí před architekturou, urbanismem a developmentem. Konference, pořádaná Okresní hospodářskou komorou, statutárním městem Olomouc a Sdružením olomouckých architektů a stavitelů (za partnerství developerské skupiny Redstone) pravidelně do Olomouce přiváží špičkové osobnosti architektury a urbanismu s cílem zmapovat nejpalčivější problémy a podpořit konstruktivní dialog mezi všemi aktéry schvalovacích procesů: architekty, urbanisty, samosprávami, úředníky, developery, stavebními firmami i občanskými aktivitami. S hlavní přednáškou na konferenci letos vystoupil přední český architekt Zdeněk Fránek

Třetí ročník urbanistické konference si zvolil jako místo konání Červený kostel, kulturně-vzdělávací centrum Vědecké knihovny Olomouc. Nedávno zrekonstruovaný objekt představil na úvod konference účastníkům autor návrhu rekonstrukce a dostavby, olomoucký architekt Miroslav Pospíšil.

První blok konference se zaměřil na téma prosazování kvalitní architektury v ČR na začátku 21. století z pohledu nejlepších domácích architektů.Jako v každé profesi jsou i v architektuře špičkové individuality, profesionální rutinéři i lidé průměrní a podprůměrní. Totéž se týká výsledků jejich práce, realizovaných staveb. Rozlišujeme mezi ikonickými realizacemi, originálním nadprůměrem, mainstreamovým standardem, nezajímavou šedí a odstrašujícími případy. Výjimečné osobnosti poznáme podle nezaměnitelného rukopisu, nekompromisní sázky na kvalitu. Jaké to je dnes prosadit autorský pohled architekta bez škodlivých kompromisů a úliteb? Hlavní přednášku třetího ročníku konference přednesl prof. Zdeněk Fránek (Fránek Architects), jeden z nejrespektovanějších českých architektů posledních desetiletí, nositel ocenění Architekt roku 2020. V přednášce s provokativním názvem Sodoma a Gomora shrnul celé porevoluční období své činnosti, na řadě slavných a veřejně hojně diskutovaných projektů (kostel v Neratovicích, Marshmallow Building v Praze) ilustroval, jak se postupně proces přípravy a schvalování staveb komplikoval, až se období od prvotního návrhu po realizaci prodloužilo třeba i na dvě dekády. Českou situaci Fránek postavil do provokativního kontrastu s realizacemi v Africe, kde od devadesátých let připravuje projekty vzdělávacích center, podporujících záchranu ohrožených druhů primátů. V prostředí ad hoc rozhodování bez jakékoliv stavební legislativy přesto vznikají přesto originální a kvalitní projekty. Známý brněnský architekt Ladislav Kuba z ateliéru Kuba&Pilař, nositel ocenění Architekt roku 2020, představil několik projektů realizovaných pro veřejné instituce v oblasti vědy a vzdělání (Fakulta humanitních studií UK, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě). Na příkladech jednotlivých projektů poukazoval na faktory, které někdy vedou k hladké a rychlé realizaci v horizontu do pěti let, jindy prodlouží přípravu záměru na desetiletí. Klíčová je kontinuita v rozhodování a lidský faktor. Architekt a vysokoškolský pedagog Jakub Kynčl (Knesl-Kynčl) představil komplexní matici faktorů, ovlivňujících délku realizace záměrů: vytrvalost, příprava, zastání, vliv, trpělivost, marnost, štěstěna, stabilita, nepředvídatelnost, odvaha rozhodnout, šikovný investor. Ilustroval její fungování na příkladech projektů, v nichž se tyto faktory ocitli v různých konfiguracích: např. u kulturního centra v Píšti, obřadní síně v Uherském Hradišti, jezdeckého klubu v Kuřimi, domu pro seniory Kateřinka v Kateřinicích či obytného souboru Dolina v Praze-Lysolajích. Jako klíčový faktor rekordní rychlosti realizace posledního projektu identifikoval politickou podporu.

Druhý blok konference s názvem Ekologicky a ekonomicky udržitelná města – výzvy, cíle i rizika, se soustředil na aktuální problémy ekologie v městském urbanismu. Rozvoj měst se musí vypořádat řadou ekologických výzev, a to jak s velkými dobovými tématy, jakými jsou změna klimatu a uhlíková neutralita, tak i s potřebou energetické úspornosti či šetrného nakládání s vzácnými zdroji, např. s vodou. Důležitým faktorem kvality života ve městech je i příjemné přírodní prostředí a příznivé mikroklima. Všechny tyto problémy na denní bázi ovlivňují nejen podobu nových projektů, ale i jejich ekonomické parametry. Stále častěji je i v developmentu skloňováno téma ESG. Řečníci bloku hledali způsob, jak se s těmito problémy vyrovnat se zdravým rozumem a bez excesů. Architekt Martin Krupauer (A8000)přednesl přednášku na téma Město a voda, v níž představil záměr zapojení koryta Mlýnského potoka v Olomouci do organismu města a postupného budování propojení podél řeky Moravy a jejich ramen mezi centrem města a jeho jižní částí. Zdůraznil význam návratu a oživení jejího okolí pro kvalitu života ve městě a příjemné klima v něm. Představil koncept oživení nábřeží v lokalitě Šantovka a vznik veřejného prostranství, pojatého jako "náměstí vody". Přístup, který projekt oživení olomouckých nábřeží přináší, označil za "ekologii selského rozumu". Analytik evropské legislativy Aleš Linhart vysvětlil konkrétní cíle nové směrnice o energetické náročnosti budov, přijaté nedávno v Evropském parlamentu. Zařadil ji do širšího kontextu opatření v rámci tzv. Green Dealu, Upozornil na řadu rizik vícenákladů, které může směrnice přinést, např. prostřednictvím povinnosti vybudovat velké množství přípojek pro elektroauta. Rozhodující bude konkrétní podoba, v jaké bude směrnice implementována do českého práva, zda budeme opět "papežštější než papež". Facility manager skupiny Redstone Petr Hlavica vysvětlil obsah fenoménu ESG, který se v nejbližších letech bude stále silněji týkat všech organizací a firem. Představil harmonogram postupného náběhu povinnosti ESG reportingu, cíle, která si tato legislativa klade i velká rizika, která v podobě nárůstu byrokracie, zvýšení nákladů a cen i v narušení prostředí tržní konkurence tato nová regulace představuje.

V závěrečném panelové diskusi si účastníci vyměňovali názory na problémy územního plánování a urbanismu v Olomouci. Náměstek primátora Tomáš Pejpek (původní profesí architekt a urbanista), shrnul změny v organizační struktuře magistrátu města, týkající se pracovišť, jejichž agenda souvisí se zaměřením konference. Zároveň informoval o záměru výběrového řízení na pozici hlavního architekta města Olomouce a cílech spojených s obsazením a výkonem této pozice. Člen zastupitelstva města Pavel Grasse vysvětlil obsah činnosti a legislativní rámec role tzv. pověřeného zastupitele pro oblast územního plánu, kterou v současnosti vykonává. Architektka Jana Zimová porovnala své zkušenosti z působení v oblasti urbanismu v trojí perspektivy: z hlediska zkušenosti bývalé vedoucí odboru koncepce a rozvoje magistrátu, práce pro veřejnou instituci (Univerzita Palackého) a současné činnosti v soukromém sektoru. Architekt Pavel Vrba popsal problémy, se kterými se potýkají výkonní architekti v soukromém sektoru při komunikaci s úřady a orgány veřejné správy a vysvětlil důvody, proč skupina olomouckých architektů a stavitelů založila vlastní profesní organizaci SOAAS k obhajobě svých oprávněných zájmů. Moderátor panelu Martin Novotný (bývalý primátor Olomouce) připomněl, že jak v panelové diskusi, tak i v ostatních blocích konference se opakovaně objevoval motiv, že přes všechnu složitost legislativy a náročnost byrokracie je rozhodující dobrá vůle aktérů procesu, to zda chtějí, aby se města rozvíjela a jsou připravení tomu aktivně pomáhat, či se naopak omezují na negaci a házení klacků pod nohy všem aktivním.

Na závěr konference vyjádřil ředitel OHK Olomouc Radim Kašpar jako její hlavní organizátor naději, že i díky konferenci se postupně daří zakopávat příkopy mezi jednotlivými aktéry procesů v oblasti architektury a urbanismu v Olomouci a přispívat k atmosféře dialogu a spolupráce.

Výstupy 2. ročníku konference (2023)

Tisková zpráva 

KONFERENCE POJMENOVALA ZLOČINY PROTI MĚSTSKOSTI

(Olomouc, 30. května 2023) Druhý ročník mezinárodní urbanistické konference Olomouc mezi minulostí a budoucností nabídl účastníkům zajímavé myšlenky, přednášky i smysluplné diskuze, jejichž aktéři dokázali i s odlišnými východisky hledat a nacházet konsenzuální závěry. Se zásadním projevem vystoupil přední český urbanista, autor Metropolitního plánu pro Prahu, Roman Koucký. Konkrétní projekty i obecnější teze představovali na konferenci významní architekti, umělci i zástupci veřejné sféry. Účastníky konference jako speciální host pozdravil i předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Urbanista a pedagog Roman Koucký v úvodním vystoupení poprvé přednesl třetí a závěrečnou část svého manifestu Zločiny proti městskosti. První dvě části významného ideového textu českého urbanismu byly předneseny v letech 1993 a 2002. Třetí část vznikala postupně od roku 2018 a je postavena na zobecněné zkušenosti s projednáváním Metropolitního plánu pro Prahu. Profesor Koucký shrnul podstatu deformace plánování měst na základě plošných zákazů. "Krása nevzniká diktátem, krásu nedělá úředník či veřejný činitel, přináší ji svobodná tvorba a kreativita," zaznělo v úvodním bloku. V současné atmosféře existuje podle Romana Kouckého tlak na to, aby nová stavba "hlavně nebyla vidět", aby byla nižší než stávající zástavba a byla nenápadná. "Kde se bere ta slepota? Kdo je oprávněn takto podle jednostranného úsudku stavby hodnotit? Toto jsou zločiny proti městskosti," pokračoval přednášející. Územní plány tak dle Kouckého nefungují jako iniciátor rozvoje měst, nýbrž jako prostředek konzervace současného stavu.

Také v dalších blocích se vystupující zaměřili jak na obecné otázky hodnotových a koncepčních východisek při navrhování velkých urbanistických projektů, tak ale i na představení některých konkrétních projektů. Architekt Martin Krupauer prezentoval sofistikovaný projekt konverze někdejší průmyslové lokality Špitálka v Brně na atraktivní obytnou čtvrť, olomoucký architekt Lukáš Grasse představil základní teze pro přípravu čtvrti Nová Velkomoravská, která vznikne v brownfieldu po bývalém vojenském opravárenském podniku. "Hledáme základní struktury pro rozvoj plnohodnotné městské čtvrti, která se bude rozvíjet další dekády," konstatoval Lukáš Grasse.

V dalším bloku představili svůj pohled na urbanismus a rozvojové záměry také zástupci jiných oborů – sociolog Vojtěch Bednář hovořil o utváření veřejných prostranství v souladu s proměnami životního stylu, zahradní architekt Jakub Finger z ateliéru Partero a známý olomoucký sochař Jan Dostál prezentovali konkrétní příklady realizací, které výrazně ovlivnily veřejný prostor i každodenní život v něm v oblasti zeleně či instalace uměleckých děl.

V odpolední panelové diskuzi se na jednom pódiu setkali politici, konkrétně primátor Olomouce Miroslav Žbánek a jeho náměstek Tomáš Pejpek, který je současně i architektem, developer Richard Morávek, zakladatel skupiny Redstone, olomoucký architekt a předseda Sdružení olomouckých architektů a stavitelů Pavel Vrba a Matěj Šišolák, šéfredaktor časopisu ARCHITECT a odborný kurátor. Diskuzi moderoval Martin Novotný, bývalý primátor Olomouce.

Už samo složení hostů umožnilo, aby v diskuzi dostaly prostor názory z různých stran spektra a různých úhlů pohledu. To je také jedním z cílů konference. "Velké projekty musí mít i vysokou míru konsenzu mezi investorem a veřejnou správou. Zajímalo by mě, jak naši hosté vnímají komunikaci a spolupráci mezi klíčovými aktéry právě tady v Olomouci," zeptal se Radim Kašpar, ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc a jeden z moderátorů konference. Na to architekt a náměstek primátora Tomáš Pejpek uvedl jako dobrý příklad nadstandardní spolupráce investora s městem zmíněný projekt Nové Velkomoravské.

Emotivní byla debata o trendu zapojování veřejnosti do diskusí o budoucí podobě měst od územního plánování až po konkrétní záměry výstavby. Developeři se dnes takové záměry snaží s předstihem představovat veřejnosti, což činí zejména prostřednictvím vizualizací a mediálních prezentací. Tato otevřenost s sebou ale nese i určitá rizika. Stává se totiž, že následná neobjektivní diskuze s převahou hlasité negace, jejímž nositelem však může být marginální společenská menšina, může projektu ve finále ublížit. Určitá část investorů pak kvůli obavě z takových negací dokonce projekty raději zveřejňuje co nejméně a nejpozději. "Některá negativní diskuze na sociálních sítích dokáže opravdu poškodit projekt a ublížit architektovi," potvrdil architekt Pavel Vrba. "Kritika se u nás snáší i na sebevíc kvalitní díla. Nepochopím, co některé opravňuje třeba ke kritice projektu nejlepší architektky posledního období Zahy Hadid," připomněl konkrétní příklad mediálního lynče špičkového architektonického projektu Roman Koucký. "Když zveřejněný projekt kritizují profesionálové z odborného hlediska, je to v pořádku, ale pokud se dostáváme do osobní roviny a rozhodujeme podle kritéria líbí nelíbí, je to podle mě špatně. Má se snad architektura řídit počtem lajků na sociálních sítích?" přidal developer Richard Morávek. "Se zapojováním veřejnosti do diskuze na urbanistická témata souvisí i míra úrovně takové diskuze. My bychom měli v této souvislosti veřejné mínění kultivovat a zmírňovat polarizaci," podotknul v tomto kontextu primátor Olomouce Miroslav Žbánek.

Druhého ročníku konference se zúčastnily desítky hostů, politiků, akademických pracovníků, úředníků, architektů, developerů a například i zástupci sdružení Za krásnou Olomouc. Účastníci se v závěru shodli, že loňský první ročník konference pomohl zakopat některé příkopy, které v minulosti vznikly, a otevřel cestu k dialogu, ve druhém byla vyjádřena naděje, že dialog bude pokračovat ke konkrétní spolupráci na rozvoji města. Nyní je na čase začít připravovat základní ideové zaměření třetího ročníku konference.

Výstupy 1. ročníku konference (2022)

Tisková zpráva

MĚSTA SE MUSÍ ROZVÍJET, NESMÍ USTRNOUT, KONSTATOVALA KONFERENCE URBANISTŮ A ARCHITEKTŮ V OLOMOUCI.

(Olomouc, 31. května 2022) Okresní hospodářská komora Olomouc, Sdružení olomouckých architektů a stavitelů a statutárním město Olomouc uspořádali minulý týden dvoudenní mezinárodní konferenci s názvem Olomouc mezi minulostí a budoucností. Konference se konala pod záštitou primátora města Olomouce Miroslava Žbánka. Diskutován byl význam územního plánu, soužití historické a moderní architektury v tradičních metropolích a komplikovaná byrokracie doprovázející vznik nových projektů. Organizátoři pozvali k účasti některé z nejvýznamnějších českých architektů a urbanistů i špičkové zahraniční odborníky z Velké Británie. Jednání pozdravil ministr dopravy Martin Kupka. Účastníci se shodli, že města jsou základem budoucí prosperity společnosti, nemohou proto ustrnout, měla by se rozvíjet a přidat k odkazu minulých generací současný kvalitní příspěvek. Výstupy konference budou zaslány také vedení města a odborná debata bude dále pokračovat.

Setkání vzniklo na popud nedávné debaty o územním plánování, výškových limitech a potřebě rozvoje města na jednání zastupitelstva. Dalším impulsem byla nedávná iniciativa českých měst Big City Deal, protestující proti ztrátě kontroly měst nad svým rozvojem. Kromě řady radních a zastupitelů se konference zúčastnili a do diskuse zapojili zástupci odborných pracovišť magistrátu a krajského úřadu, památkáři a kunsthistorici, olomoučtí architekti a urbanisté, zástupci developerských společností i stavebních firem.

Dvoudenní konference byla rozdělena do tří tematických bloků s prestižními řečníky. V rámci prvního bloku Moderní územní plán jako nástroj rozvoje města (domácí i mezinárodní zkušenosti) diskutovali architekti Hakan Agca (ředitel Cross Works Ltd, Londýn), Jakub Kynčl (Knesl Kynčl Architekti), Václav Hlaváček (Studio Acht) a Martin Krupauer (Ateliér 8000). Ve druhém bloku Historie a současnost: koexistence moderní a historické architektury v tradičních metropolích vystoupil profesor Pavel Zatloukal (emeritní ředitel MUO Olomouc), Robert Bishop (ředitel StudioN, Londýn) a profesor Jan Šépka (Šépka architekti). V závěrečném třetím bloku diskutovali na téma Moderní rozvoj českých měst: cesta z pasti legislativy a byrokracie Miroslav Žbánek (primátor města Olomouce), Tomáš Kadeřábek (ředitel Asociace developerů ČR), Pavel Vrba (předseda správní rady Sdružení olomouckých architektů a stavitelů) a Vít Máslo (CMC Architects), to vše pod moderací Jiřího Martináka (člen správní rady SOAAS).

Závěry konference lze shrnout do tří základních tezí, na kterých panoval konsenzus.

• Územní plán musí být flexibilním nástrojem reagujícím na rychle se měnící společnost

Územní plán nemůže platit po desetiletí beze změn. "Kdykoli připravuji nějaký projekt, jezdím se inspirovat do zahraničí. Proměňuje se podnikání, fungování firem, přicházejí moderní start-upy, mění se životní styl", zdůraznil potřebu flexibility Václav Hlaváček. Martin Krupauer označil města za jádro budoucí prosperity. Mají-li v nich chtít lidé žít a pracovat, města jim musí jít naproti. "Klíčové je definovat cíl rozvoje. Chtějí-li města bohatnout, mít více obyvatel a zároveň neexpandovat do krajiny, musí se zahušťovat a třeba i růst do výšky", uvedl. "Jediným lékem proti aktuálnímu zdražování je kvantita, která učiní bydlení dostupnějším. Současný stavební zákon působení trhu blokuje," uvedl dále architekt z Ateliéru 8000. Urbanista Hakan Agca demonstroval ve svém příspěvku rozvojové projekty v různých částech světa od velkoměst až po menší městská sídla včetně potřeby budování moderních center a multifunkčních čtvrtí v tradičních historických městech.

• Současná architektura může navazovat na tradici i přinášet výrazný kontrast, klíčová je kvalita projektů

Historik umění Pavel Zatloukal demonstroval na příkladech záměrů od konce 19. století oba přístupy: kontextovou architekturu i moderní, často kontrastní pojetí. O úspěchu obou přístupů nakonec rozhodovala kvalita projektů. Robert Bishop předvedl, jak současný projektant vychází ze sociologické analýzy cílových skupin projektu, jejich potřeb a hodnot (např. důraz mladé generace na ekologii a nové formy mobility). Pokud jde o výšku staveb, v Olomouci dává přednost solitérním výškovým dominantám nových čtvrtí před masovou výškovou zástavbou. Jan Šépka zdůraznil význam odvahy a spolupráce při prosazování unikátních záměrů v kontextu okolní historické zástavby i význam moderních technologií. Projekt Středoevropského fóra má v Olomouci vzniknout z betonu a pravděpodobně dokonce prostřednictvím unikátního 3D tisku.

• Za rozvoj měst odpovídají demokraticky zvolení politici, města nemůžou řídit úředníci ani vládní ministerstva

Architekti jsou pouze odborným nástrojem, vizi a cíle rozvoji měst mají dát politici, kteří musí mít schopnost svou vizi prosadit. V praxi často ale města řídí úředníci bez přímé zodpovědnosti, stále častěji do autonomie samospráv vstupují také centrální orgány. Politici si stěžují na nepřízeň legislativy, přitom jsou sami jejími tvůrci. Musí najít sílu zákony zjednodušit, vrátit se k jejich původní funkční podobě z počátku devadesátých let a znovu převzít plnou odpovědnost za rozvoj měst.

"Dlouhodobě vnímáme problémy územního rozvoje. Chceme podporovat rozvoj podnikání, vznik nových pracovních míst, příležitosti pro absolventy a talentované mladé lidi. Stejně tak bránit vylidňování měst a zvyšovat jejich atraktivitu. S tím souvisí potřeba kvalitního bydlení i dostatek lokalit pro rozvoj firem. Současně netřeba chodit kolem horké kaše, ve veřejném prostoru nám také chybí odvaha. Velké emoce dlouhodobě budí například projekty SEFO či Šantovka Tower, u obou jsem osobně bytostně přesvědčen o kvalitě a přínosu a přál bych si realizaci obou, naše město to posune kupředu," řekl hlavní organizátor konference, ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc Radim Kašpar.

Na závěr organizátoři konstatovali, že konference zakládá novou tradici a k důležitému tématu se vrátí dalšími akcemi v budoucnu.